Pokračuju ve vyprávění o svym výletu do Brna a balení holek v tomhle monumentálním městě. První část si přečtěte tady, třetí část následuje tady.

Probouzím se s krutou kocovinou. Udělám si kafe a píšu Olze, holce, kterou jsem včera potkal v baru a vzal si na ní kontakt. Chci mít jasno o večerním programu, takže nemínim ztrácet čas.

Držím se pravidel pro psaní zpráv holkám popsanejm v kapitole Divoká Bratislava. Na jednoduchou zprávu s pozváním na pivo odpovídá téměř okamžitě s konkrétním časem a místem setkání. Tak to mám rád. Žádný zbytečný hry a kecy. 

Vyrážím na svou oblíbenou procházku ghettem do Alberta. Trochu ji protáhnu až k řece, kde se nachází hřiště s posilovacíma hrazdama. Zacvičím si a pokouším se ze sebe vypotit kocovinu. Zpovzdálí mé velotoče na hrazdě nechápavě pozoruje ožralej nebo sjetej bezdomovec. 

VYRÁŽÍM NA RANDE S OLGOU

Pak si jdu uvařit nějaký jídlo. Za chvíli je tu večer a já vyrážim za Olgou. Napsala mi, že se potkáme u koně. Sakra, to se už i Brňáci scházej u koně? Další konspirace Brněnského spolku pro předstižení Prahy?

Správně odhaduju, že má na mysli sochu Jošta Lucemburskýho na Moravskym náměstí, která z určitýho úhlu připomíná chlapský přirození. Vidím v tom mocnou symboliku! Olgu mám samozřejmě v plánu co nejdřív políbit, vzít k sobě domů. Chci ostatně být její milenec, ne kámoš. Na druhou stranu rád předtím uvidím i něco z nočního Brna.

Olga přichází načas. Chvilku uvažuju, proč jsem jí vlastně oslovil. Přeci jen, už jsem měl v sobě nějakej chlast. Není ani vysoká, ani dlouhonohá, takže ne úplně můj typ.

Má spíš menší postavu. Pak se ale znovu mrknu na její velkou prdel, která se krásně tvaruje pod těsnýma džínama, roztomile půvabnou tvář s hezky tvarovanou pusou a věřim, že jsem neudělal chybu. Svou roli hrajou i brejle, který jí dodávaj hipster sexy look. Vim, že je to ohraná klasika, ale prostě to funguje.

Za normální situace v Praze bych už měl dávno vymyšlený, kam půjdeme, ale v Brně jsem hostem, takže se svý společnice ptám, jestli má nějakej tip, kam jít. Odpovídá, že sice zná Brno, ale nerada rozhoduje. Vůbec mi to nevadí a ujímam se vedení. Nechci ji tahat moc daleko, takže si sedáme na první nejbližší hospodský zahrádce, která vypadá rozumně. Dáváme si pivo a kecáme o hudebnim festivalu, odkud se nedávno vrátila, potom o její škole a mý práci.

DOBRÝ JE MÍT VÍC MOŽNOSTÍ

Pak se dostáváme k tématu věku a zjišťuju, že Olze je 21, takže je o cca 16 let mladší než já. Uvědomuju si, že zvlášť v tomhle věku může být její mentalita vrtkavá, takže začínám zvažovat i alternativní řešení, pokud by se mnou nechtěla nic mít.

Při příjezdu do města jsem zapnul Tinder, kde se mi po chvíli nastřádalo pár matchů s místními brněnskými dámami. Vybírám tu nejhezčí podle fotografií, brunetku s jemnou, půvabnou tváří. Když jde Olga na záchod, pošlu jí zprávu. Nic složitýho. Na jedné z fotek nejspíš z Asie je vyfocená s jakýmsi lidoopem, takže jí napíšu, že má hezkou opici a jestli se nechce sejít zítra na pivo. Za chvíli dostávám odpověď, že zítra nemá čas, ale v pátek by to šlo. Ok, proč ne.

RYCHLÁ ESKALACE NA RANDE

Zmiňuju se, že jsem ještě nebyl ve známym baru Naproti naproti, takže se rozhodnem tam vyrazit. Cestou se ještě stavujem v podniku Skleněná louka, pěknym, trochu underground místě o několika podlažích. Sedáme si v romatickym prostoru pod střechou. Dáváme si každej ještě drink a kecáme o blbostech. Udržuju s ní intimní oční kontakt a celou dobu se držím zlatých pravidel pro úspěšné balení:

• Zákona minimální snahy
• Nezávislosti na výsledku

Pak odcházíme do prostoru na schodišti, kde se dá kouřit. Stojíme tam sami a tak nějak usoudim, že je ta pravá chvíle. Říkám, že mám chuť ji políbit. Nečekám na odpověď. Chytím ji jednou rukou kolem boků, druhou za lícní kost a udělám, co jsem měl v plánu – prostě ji políbím. Jak na první polibek si můžete přečíst tady.

Olze se to evidentně líbí a tiskne se ke mně. V tu chvíli bych ji nejradši chytil za tu její prdel a vzal ji rovnou k sobě, tak jsem to popsal v této kapitole. Pan Švestka mi totiž v dobrotivé podpoře mých erotických eskapád zapůjčil klíče ještě od dalšího firemního bytu v budově, takže mám zcela volný pole působnosti.

Tak nějak ale cítím, že je ještě trochu brzo. Rovněž jsme měli naplánovanou cestu do baru Naproti naproti a život přeci není jen o šukání, že? Ovšem, je rovněž o chlastu například, konkrétně o absinthu, jehož je zmíněný bar vyhlášeným brněnským distributorem. Vyrážíme tedy potemnělýma ulicema směrem k našemu cíli. 

NEUTRALIZACE DOTĚRNÝCH KLAUNŮ

Když jsme na místě, sedáme si na bar, objednávám absinth, co ředíme vodou z krásný karafy. Všímám si, že Olga vzbuzuje pozornost okolních chlapů. Kromě výstavní prdele má i hezký velký kozy, takže se není čemu divit.

Několik pokusů přiopilých šášulů navázat s ní kontakt, když si například odskočim na toaletu, bryskně neutralizuju jednoduše způsobem popsaným tady.  Dopijeme a beru ji k sobě. Pro forma si ještě pustíme film New Kids Turbo, jenž mi doporučil kolega. Netrvá ale dlouho a vlítneme na to. Šukáme jednou a pak nás přemůže únava.

MOHUTNÉ VYVRCHOLENÍ

Skutečný rodeo začne ráno. Přes bolest hlavy se do toho hned pustíme. “Máš to rád tvrdě?” zeptá se mě stručně a v tu chvíli vím, že mě to s ní bude bavit. Zjišťuju, že skutečně nemusím mít v posteli vysokou, dlouhonohou holku, abych se vzrušil. Chytnu jí za krk a tvrdě ji šukám zezadu.

Takhle asi třikrát, čtyřikrát po sobě, až ze mě leje pot proudem. Pak už toho musíme nechat. Chvíli ležíme vedle sebe, pak se Olga zvedne a oblíkne. Doprovodim ji jen na chodbu. Rozloučíme se polibkem. Od tý chvíle ji už neuvidím.

To je konec mýho druhýho dne v Brně. A jak probíhalo moje rande s další brněnskou krasavicí, během něhož jsem byl napaden jejím agresivním ježkem a smradlavym štěnětem? To se dočtete v pokračování tohoto příběhu v kapitole Balení holek v Brně #03.  

LOVU ZDAR

 Tento deník má reálný, autobiografický základ a obsahuje popis událostí, které se skutečně staly tak, jak jsou popsány. Jména určitých míst a osob byla změněna s ohledem na soukromí těchto lidí.