A získej zpět svoje lovecké instinkty v životě i při balení holek.

Když jsem začínal trénovat thajský box, chtěl jsem se správně naučit techniku tohoto krásnýho sportu. Nějakou dobu jsem proto trénoval jen boxerský stínování (údery do prázdna) a údery a kopy do pytle. Sice to nebylo tak cool, ale věřil jsem tomu, že se díky tomu naučím správně technicky boxovat – na rozdíl od většiny různejch rádoby influencerů, kteří se sice na sociálních sítích vytahujou, že boxujou jak Rocky, ale ve skutečnosti jen mlátí rukama do pytle.

PŘÍLIŠNÁ ZTUHLOST

Hodnocení mýho trenéra po pár měsících znělo asi takhle: “Hele, na to, jak dlouho to děláš, ti to jde. Je vidět, že máš základy z jinejch sportů, nějakou fyzičku a dobrou koordinaci pohybů. Děláš ale jednu chybu – moc dřeš, příliš to taháš, nejsi dostatečně uvolněnej. V důsledku toho pak vydáváš zbytečně moc energie, rychle se unavíš. Tím pádem nejsi dostatečně rychlej a efektivní, tvoje údery a kopy nebudou mít po nějaký době takovou účinnost. Uvolni se!”

Tahle výtka mě zaujala a začal jsem nad ní víc přemýšlet. Jelikož podstatou boxu je rozdávání úderů a kopů, jejichž hlavním účinkem by měl být drtivý efekt, přirozenej rozum mě doved k tomu, že připravenost k boji spočívá ve ztuhlosti, pevnosti. Není tomu ale tak. Hlavní zbraní boxera je uvolněnost. „Buď jak hadice, kterou prochází voda – kinetická energie.“ říká trenér.

PARALELA V BALENÍ

Došli mi, že v boxu se tím pádem dá nalézt spousta paralel k balení holek. I při něm často děláme tyhle chyby:

• Nejsme uvolnění.
• Myslíme si, že pro dosáhnutí cíle musíme hodně dřít, makat a tlačit na pilu.
• Vydáváme spoustu energie tam, kde to není potřeba.
• A v důsledku toho nám brzy dochází dech a s překvapením sledujeme, jak prohráváme.

Proč to tak je? Díky mamánkovské výchově, socializaci ve školách, která v nás systematicky ubíjí energii a spontaneitu, během ztuhlého sezení u kompů jsme ztratili veškeré lovecké instinkty. Příliš se strachujeme a příliš dřeme.

„Představ si africký šelmy,“ říká mi trenér, „tygra nebo geparda. Vizualizuj si jejich uvolněnost, rychlost, plynulost a ladnost. Takovýho pohybu chceš dosáhnout!“

To samý podle mýho názoru platí o balení. Čeho chceme dosáhnout? Uvolněnosti, ladnosti, rychlosti (ve smyslu brzkého sexu) a totální efektivity.

UVOLNI SE!

Stejně jako já při boxu si při balení holek neustále opakuj tuhle větu: „Uvolni se.“ Balení by pro chlapa mělo být radostnou událostí, při němž se cítí zcela přirozeně, uvolněně. Užívá si radost z dobrodružství, vzrušení a nových zážitků.

Existuje jedna výjimka! Představ si, že jsi absolutní začátečník a jdeš poprvé boxovat. Máš deset kilo nadváhy a tvoje svaly připomínaj tvaroh. Po pár úderech jsou tvoje plíce i celé tělo v jednom ohni. Tady ti heslo „uvolni se!“ moc nepomůže. Stejně tak při balení – jdeš na první rande po několika měsících, tvoje sebevědomí je smrsklý a koule naopak nateklý. Uvolněný zkrátka nebudeš a je potřeba se s tím smířit. Budeš muset uvolněnost předstírat a doufat, že holka si ničeho nevšimne nebo projeví shovívavost.

UVOLNI SE – NEJDŮLEŽITĚJŠÍ HESLO PŘI BALENÍ

Jakmile se však dostaneš přes začátečnickou fázi, „Uvolni se!“ ti musí znít v hlavě jako hlavní loveckej imperativ. 

Platí následující:

• Tvůj celkový dojem, který vyzařuješ během prvního rande, by neměl být ani cool playboy styl, ani potřebný „needy“ uctívač, ale uvolněný, zrelaxovaný, vtipný chlap v dobré náladě.
• Nemel! Nech na holce, ať obstará cca 70-80 % konverzace. Ty pouze klaď vhodné otázky na zajímavá intimní témata (její sny, ambice, záliby, mezilidské vztahy, milenecký život, sex a její sexuální zážitky i preference).
• Nemel o sobě – prozraď o sobě pár věcí. Krátce a upřímně odpověz na její dotazy, ale nerozkecávej se o sobě.
• Tohle opakuju snad tisíckrát a stejně to chlapi furt dělaj: KURVA, NEVYTAHUJ SE, nemachruj! (skutečně sebevědomý chlap nemachruje).
• Řiď se zákonem minimální snahy a pravidlem nezávislosti na výsledku.
• Během procesu balení se neorientuj jen na jednu holku.

UVOLNI SE, KDYŽ BĚŽÍŠ

Jednou za týden chodim běhat. Mym cílem není bejt nějakej šlachovitej maratonec, Takže běhám do kopce. Vysokej kopec v městečku za Prahou, kde jsem bydlel jako kluk. Cca 9 minut intenzivního běhu do kopce na sílu. I když na jeho vrchol běhám už roky, až poslední dobou jsem si uvědomil, jak jsem při běhu zbytečně ztuhlý. Příliš zatím svaly na rukou, v nichž držím flašku s vodou, nedýchám hluboko až do břicha, ale spíš stresově a povrchně. Tuto sobotu se na tyto věci snažím soustředit. Kopec vyběhnu za přibližně stejný čas jako minule, ale s mnohem menším úsilím, takže na jeho vrcholu se nezastavím, ale plynule pokračuju seběhnutím na druhou stranu a pak si dám výběh ještě jednou. Prostě dvojnásobná porce oproti normálu a cítím se úplně v pohodě.

UVOLNI SE, KDYŽ RANDÍŠ!

Večer na to mě čeká rande domluvený přes Tinder. Absolvoval jsem v životě už stovky schůzek s holkama, takže v dnešní době pociťuju opravdu jen čistou uvolněnost. V tomhle smyslu už mám tedy základy pořešený a pak stačí, abychom si s holkou sedli, co se týče našich povah a preferencí, a všechno funguje skvěle. S Petrou (hezkou, vysokou holkou s vlnitými světlými vlasy, která je o asi 12 let mladší než já) se potkávám kousek od svého bytu.

ÚVOD RANDE

• Při prvním setkání si s ní nepodávám ruce, ale obejmu ji a políbím na tvář (nezahajuji totiž byznys meeting, ale rande).
• Od začátku se s ní bavím stylem, jako bychom se znali deset let – tzn. nepokládám jí stupidní nudný otázky pohovorového typu „Jakou jsi měla cestu?“, “Odkud jseš?”, “Kde pracuješ?”, “Jaký máš koníčky?”, ale hned jí začnu vyprávět příběh o tom, jak je legrační pozorovat lidi kolem sebe. (Během tří minut, co jsem na ní čekal, se přede mnou nejdřív nějakej umělec nejdřív málem přizabil na koloběžce a pak mě týpek navlečenej v obleku s kravatou žádal, ať mu koupím nějaký kafe).

KONVERZAČNÍ ČÁST RANDE

•  Sedneme si, objednám kafe a nechám Petru, ať obstará většinu konverzace (cca 75 %). Je to inteligentní, vtipná, vystudovaná lékárnice, takže je zábava ji poslouchat.
• Já ji pouze kladu otázky a občas prohodím nějakou vtipnou poznámku, případně okomentuju situaci nebo prozradím nějakou maličkost o sobě.
• Mluvím pomalu, hlubokým hlasem, dobře artikuluju a udržuju s ní intimní a sebevědomej oční kontakt.
• Sedím uvolněně, většinou času opřenej ležérně zády o opěradlo, s jednou rukou na opěradle vedlejší židle. Jen občas se nahnu ke své společnici, abych vyjádřil třeba souhlas s tím, co říká. Často se při tom dotknu jejího nahého předloktí, ramene, nebo třeba stehna.

ESKALACE

• Po hodině se přesouváme do baru. Dáváme si drink a asi po půl hodině Petru uvolněně a jemně chytím mezi řečí za pravou čelistní kost a poprvé ji políbím. Pokračujeme v konverzaci a občas se líbáme.
• Zůstávám uvolněný a uplatňuju tzv. fragmentaci – chvíli ji líbám, ale pak pokračuju hovorem na nějaké jiné, nesouvisející téma – zkrátka, uplatňuju zákon minimální snahy.
• Po hodině se přesouváme ještě do dalšího baru a tam jí zcela uvolněně a nezávisle na výsledku navrhnu, ať jdeme ke mně.
• V tomto případě tedy volím sexuální eskalaci na prvním rande. Jak se dočteš v mé knize Lovcův trénink, toto představuje jeden ze způsobů, jak mít s holkou sex co nejdříve. Méně pokročilým čtenářům – začínajícím lovcům ovšem doporučuji spíše eskalaci až na druhém rande, které se bude odehrávat u tebe doma. Tuto metodu rovněž podrobně popisuji ve zmíněné knize.

SEX U MĚ

• Přesouváme se ke mně. Petra před vchodem do baráku vykazuje trochu LMR (last minute resistence), ale zcela uvolněně ji přemluvím, ať jde ke mně na jeden drink a pak může jít domů.
• Domů samozřejmě nejde, protože asi za 15 minut po tom, co se usadíme na gauč, máme skvělej sex.
• Uvolněně, bez námahy, celou dobu si to užívám. Uvolni se a na svym příštím prvním rande to udělej podobně!

LOVU ZDAR!

Dotazy: info@lovcuvdenik.cz