Ahoj, Lovče. Byl jsi vždycky Lovec – alfa chlap? Už od dětství? Nebo jsi se k tomu musel dopracovat? Jaký byl tvůj životní vývoj? A jaký moudro jsi během něj načerpal?

NARODIL JSEM SE JAKO ALFA VEPŘ?

Občas dostávám otázky v podobném duchu od čtenářů svého blogu. Moje odpověď zní: “No jistě! Už od narození jsem vždy naplňoval veškeré charakteristiky über-alfa samce! Již ve chvíli, kdy jsem se mámě vyřítil z břicha chrochtaje jako vilný alfa vepř, můj první výkřik zněl: “Kde je medvěd, kterýho můžu sežrat a nějaký ženštiny, jež mohu promptně omrdat! Uááá!”

DLOUHÁ ŽIVOTNÍ POUŤ

No, takhle se to (bohužel) neodehrálo. Vy svých nynějších téměř čtyřiceti letech mám za sebou dlouhou pouť, během níž jsem se musel vypracovat z celkem stydlivého beta kluka (s občasnými záblesky alfa chování) v člověka, který nyní žije životem nového alfa chlapa – lovce, autora Lovcova deníku a knihy o svádění Lovcův trénink (dle mého skromného soudu nejfunkčnějšího a nejčtivějšího průvodce světem svádění v československém kontextu).

V rámci této kapitoly tedy shrnu svůj životní vývoj. S ohledem na to, aby se nejednalo jen o jakousi autobiografickou onanii, ke každému období připojím soubor poučení pro život, které jsem na základě svých životních zkušeností a studia vztahové dynamiky získal. Věřím, že některá tato poučení se můžou hodit i dalším klukům v rámci jejich snahy stát se lovcem, který loví obohacující zážitky, zkušenosti a obecně seberozvoj.

DĚTSTVÍ

Mám takové tušení, že jsem přišel na svět zejména díky tomu, že můj dvaadvacetiletý otec v dobách mého početí neměl ani šajn o pojmu antikoncepce. S mou mámou se brzy po mém narození rozešel. Z mého a bráchova života ale zcela nezmizel. Až do dospělosti jsem se s ním pravidelně (i když nepříliš často) vídal. Bral jsem ho vždy spíše jako takového staršího, charismatického kamaráda, který má vkus na hudbu a literaturu a dobrý smysl pro humor. Pokud jde však o životní moudro a zkušenosti, příliš mi jich nepředal. Naučil mě pravidla šachů a základy hry na kytaru.

Celkově bych svého otce zhodnotil jako chlapa, který měl velký potenciál, nicméně po celý život se nedokázal poprat se svou zhoubnou mentalitou oběti. Nakonec zemřel předčasně, v 55 letech, aniž naplnil pravděpodobně mnoho ze svých někdejších ambicí. Genetického odkazu ovšem zanechal dosti ve formě 4 dětí (mám jednoho vlastního bratra a dále napůl vlastní sestru a dalšího bráchu).

TROCHU MAMÁNEK, ALE…

Už od útlého věku jsem se tedy zařadil po bok kluků, kteří se v dnešní době už stali dávno zaběhnutou sociální normou – tedy kluků vychovaných výhradně, či převážně svobodnými matkami. Bez přítomnosti kvalitního silného maskulinního vzoru.

Se svou mámou mám skvělý vztah a moc si jí vážím. Během našeho dětství se zbláznila do turistiky, takže jsme s bráchou v podstatě celé dětství trávili v lese na různých výpravách. Jsem si jistý, že fyzická aktivita jako lezení po skalách a stromech se celkově pozitivně promítla do mé celoživotní fyzické kondice. Máma nás též přivedla ke cvičení, otužování, hře na hudební nástroj (v mém případě housle) a taky disciplíně, co se týče studia. Do určité míry tak úspěšně nahradila onen maskulinní prvek ve výchově.

JAK PŘI VÝCHOVĚ CHYBÍ MASKULINITA?

V jakém ohledu chlapi jako jsem já v dětství postrádají onen maskulinní vzor? Řek bych, že zdravý maskulinní příklad otce může kluka posunout ještě o něco dále v pozitivních oblastech jako je:

• zdravé sebevědomí
• zdravá agresivita
• zdravá chuť vítězit a něco pro to obětovat
• prospěšná míra tvrdosti samého k sobě

Jako příklad se dají uvést bojové sporty – box, thajský box, MMA jsou skvělé pro kluky od cca 15 let, karate a judo i pro mladší děti. Učí kluka vyrovnat se strachem, bolestí a zvládat stresové situace. A ve výsledku získat zdravé sebevědomí a skvělou kondici. Navíc většinou v klubu potkají správné chlapy, kteří jim mohou být vzorem.

Jak vypadá reakce většiny matek, když kluk přijde z tréninku s monclem pod okem? Asi podobně, jako reakce mé mámy, když mě vidí s nějakým zraněním z boxu dnes, v mých čtyřiceti letech: “Ježišmarjá, Míšo! Co se ti zase stalo? Proč radši nehraješ fotbal?”

To je pochopitelná a vlastně správná reakce matek. V tu chvíli přichází chvíle otce, který by měl říct něco v tomhle smyslu: “Super. Pokračuj dál! Jsem na tebe pyšnej. Samozřejmě dávej bacha, nenech se zabít. Když začínáš, trénuj nejdřív na pytel a do sparringu jdi, až budeš mít něco natrénováno. A ten moncl je dobrej. Sekne ti. Holkám se to bude líbit. (To je mimochodem pravda).

GYMPL

Od svých 12 let jsem začal dojíždět do 20 km vzdáleného okresního města na víceletý gympl. Mám dojem, že tento krok mě už jako malého kluka docela zocelil a naučil disciplíně. Moje denní rutina vypadala takhle:

• Budíček každý všední den v 6:00.
• Od cca 15 let v 5:30, protože jsme si chodili ráno ještě zaběhat s mým mladším bráchou.
• Cesta na nádraží cca 20 minut za každého počasí.
• 25 minut jízda vlakem.
• Dalších cca 20 minut chůze do budovy gymnázia. A to samé odpoledne zpátky domů.

Pokud jde o maskulinní a femininní vlivy ve výchově, škola samozřejmě pokračovala v podobném duchu jako v mnoha domácnostech. Cituju ze zprávy Masarykovy univerzity dostupné zde: ” V České republice je feminizace typická pro základní školství (2000/01 – 84,41% učitelek). Více žen než mužů učí také na středních školách (2000/01 – 63,02% učitelek v rámci kategorie „interní učitelé“ ). Ve školním roce 2000/01 učilo na gymnáziích 69,06 % žen. Na našem gymplu bylo chlapských učitelů ještě méně. Co to znamená pro spoustu kluků? Z domácností, kde vyrůstají se single matkami, přecházejí do škol, kde je opět formují převážně ženy. Maskulinní vzor znovu chybí.

K většině pedagogického sboru jsem neměl žádný respekt. Jednalo se o vyhořelé, nudné, často podivínské figury bez sebemenší tendence k předávání informací nějakým poutavým způsobem. Měl jsem ovšem štěstí na kvalitní učitelky na obory, které mě bavily a zajímaly – čeština, angličtina, zeměpis. Nejvíc respektu jsem cítil k tělocvikáři – tradičnímu, šovinistickému morousovi. Proč? Čišela z něj čirá láska k oboru, který vyučoval, tedy ke sportu, a zároveň se vyznačoval chlapským humorem a schopností sebeironie. Zkrátka si ze sebe rád, uvolněně a sebevědomě dělal prdel.

ZAČÁTKY RANDĚNÍ

Holky se mi líbily odjakživa. První pusinkování jsem tudíž inicioval už ve školce. Na druhou stranu moje začátky randění na gymplu měly velmi pozvolný průběh. Nepatřil jsem naštěstí mezi úplné stydlíny, takže v období šestnáctého roku života jsem nemusel trénovat líbání na vlastní ruce nebo plyšákovi, ale za spoluúčasti jedné kamarádky. Rozuměli jsme si spíše povahově, fyzicky mě příliš nepřitahovala, takže jsme zůstali přáteli. (Jojo, i kluci někdy odsouvají holky do friend zóny).

PRVNÍ SKUTEČNÉ RANDE

V té době jsem rovněž hrál na hudební nástroj. Konkrétně řečeno jsem skřípal na housle (další z věcí, k níž mě motivovala moje máma). Po jednom mym veřejnym extempore na pódiu v rámci školní akademie jsem s překvapením zaznamenal, že si mě víc začaly všímat holky. A co víc. Atraktivní holky! S jednou z nich, Monikou, jsem si domluvil rande. Hezká blondýnka s velkejma prsama a půvabnym obličejem. Byl jsem z ní bez nadsázky hotovej.  

Na rande jsme se setkali v čajovně. Po většinu času mi žhnul na tváři výraznej ruměnec a nebyl jsem ze sebe schopnej vypravit kloudnou větu. Napjaté ticho přerušilo až řinčení rozbitýho porcelánu, kdy jsem v úprku na toaletu shodil a rozbil konvici, přičemž její obsah mi vytvořil horkou, vlhkou skvrnu na mých kalhotách v oblasti rozkroku. Monika se se mnou rozpačitě rozloučila. Totální katastrofa! Už snad chybělo jen to, že bych se z nervozity pochcal. Asi za čtrnáct dní mi kámoš z gymplu, bad boy nosící pouze černý hadry, oznámil, že s ní začal chodit, potažmo šukat. Takto dopadla jedna z mých prvních zkušeností s randěním.

TÝDNY FŇUKÁNÍ

Ačkoli se můj romantický kontakt s Monikou omezil na jedno rande s kataklizmatickým závěrem, upadl jsem v nastávajícím období do několika týdenní “romantické”deprese. Pamatuju si, že mi tenkrát připadalo docela cool vžít se do role raněného fňukajícího milovníka-poety.

MOUDRO O BALENÍ A VZTAZÍCH #01

• Pozitivní originalita při balení holek funguje. Snaž se odlišit od masy průměrných chlapů, kteří v ničem nevynikají. Ženy jsou na základě hypergamie přitahovány k mužům, kteří alespoň trochu ovládají nějakou uměleckou činnost. Začni s herectvím. Založ si blog. Nauč se hrát na hudební nástroj. (Všichni chlapi, kteří se těmto činnostem věnují, tuší, že to podvědomě ve skutečnosti nedělají ani tak z lásky k múzám, ale spíše pro snadnější přístup k sexu s atraktivníma holkama).

MOUDRO O BALENÍ A VZTAZÍCH #02

• Jako sebevědomý bad boy, rebel budeš mít sex s holkou vždy mnohem dříve, nežli stydlivý hodný kluk.

MOUDRO O BALENÍ A VZTAZÍCH #03

• Už v náctiletém období by se kluci měli alespoň trochu vzdělávat ohledně balení a vztahů a toho, jak doopravdy fungují, aby nečerpali své znalosti ohledně této oblasti pouze ze stupidních produktů moderní populární kultury. Kdybych býval v tomto ohledu poučenější, věděl bych, že nejlepším lékem na nepovedené rande s hezkou holkou je další rande s jinou hezkou holkou, nikoli stupidní fňukání a sebelítost. Tohle by se sakra mělo učit ve škole místo memorování toho, jak vypadá blizna kokožky pidlákové, a podobných píčovin.

SEXY KLÁRA

Můj postup v oblasti randění a balení stále nabíral na tempu jen velmi pozvolna. Pokračoval jsem v sexuálním experimentování se svou kamarádkou. Dodnes si pamatuju na naše dovádění v sauně umístěné ve sklepě domu jejích rodičů. Proběhl tam nějaký orální sex, ale ke skutečnému vaginálnímu sexu nedošlo. Párkrát jsem se mazlil s jinýma holkama, ale vždy zůstalo jen u polibků a decentního osahávání. Na první skutečný sex jsem tedy čekal až do svých dvaceti let! Tedy fakt poměrně dlouho. Stál ale aspoň za to!

KRÁSNÁ HOLKA

Jednou z mých spolužaček byla i krásná, vysoká, světlovlasá holka jménem Klára. Celou dobu společného absolvování vzdělávacího procesu se mi líbila. Byla velmi chytrá, jedničkářka, až téměř šprtka. Zároveň vynikala ve sportu. Měla krásnou postavu a prdel. Mezi klukama ve třídě si získala pozornost díky svému zvyku nosit volná trička bez podprsenky. Nehonosila se sice nějakým obřím poprsím, nicméně pokud jsem seděl za ní v lavici ve správném úhlu, tak jsem mohl obdivovat část jejího odhaleného hrudníku, což mi poněkud ztěžovalo soustředění na probíranou látku. Klára tedy vynikala přirozenou krásou, inteligencí a sexappealem. Nicméně mou osobu v té době měla nejspíše zcela u prdele. Od svých, odhaduji, šestnácti let totiž randila se synem jednoho slavného zpěváka, který byl asi o pět let starší než ona.

MOUDRO O BALENÍ A VZTAZÍCH #04

• Holky zpravidla dospívají mnohem dříve než kluci. To je dáno jednak jejich psycho-fyzickým vývojem, ale taky jedním důležitým faktem vyplývajícím ze sexuální a vztahové dynamiky: od svých cca 15 let (nebo i dříve) jsou totiž kontinuálně baleny a oslovovány mnohem staršími kluky a chlapy, s nimiž často navazují sexuální, romanticko-sexuální, případně kamarádské vztahy. Kluci zájem ze strany výrazně starších žen zpravidla v takové míře nezažívají.

MOUDRO O BALENÍ A VZTAZÍCH #05

• Křivka sexuální atraktivity vzhledem k času též vypadá zcela jinak u holek než u kluků. Křivka v případě žen prudce stoupá od cca 15 roku života a dosahuje svého vrcholu kolem 23 roku, kdy jsou ženy sexuálně nejatraktivnější. Poté křivka sexuální atraktivity začíná postupně klesat. V případě mužů má křivka vývoje sexuální atraktivity mnohem pozvolnější průběh. Muži dosahují vrcholu své atraktivity průměrně v období mezi cca 35 až 40 rokem života a i poté křivka klesá velmi pomalu. (Její průběh je poté samozřejmě značně ovlivněn individuálním nastavením jednotlivce).
• Poznámka: Ross a Rachel ze seriálu Přátelé, kterej jsem nikdy moc nesledoval, si prej slíbili, že se vezmou, pokud budou ve 30 letech oba pořád svobodní. Čistě technicky vzato by to pro Rosse byl velmi nevýhodný plán. Zatímco Rachel ve 30 by měla vrchol své atraktivity už za sebou, on by se dost možná právě nacházel v období strmého růstu své hodnoty na sexuálním trhu, který bude pokračovat ještě dlouhé roky.

CIVILKA

Následovalo ovšem mých 15 minutách slávy v podobě houslového skřípání na školní akademii. Poté jsem postřehl, že když se potím během hodiny češtiny, předčítaje nahlas celé třídě své mistrovské dílo, povídku Kašpárkův hrobeček, Klára mi věnuje poměrně zaujaté pohledy. Stále však byla zadaná s oním sprostým floutkem, synáčkem ze slavné rodiny. Proběhla maturita, já jsem nastoupil na jazykovou školu na roční studium angličtiny. Během té doby proběhlo pár líbaček s dalšíma holkama, ale stále žádný skutečný sex.

Následovalo velmi zajímavé a zároveň náročné období v mém životě. Po jazykovce jsem si podal přihlášku na vysokou školu a pevně přesvědčen o své genialitě, pouze na jeden obor, žurnalistiku. K mému překvapení jsem se přes přijímačky těsně nedostal. Zásadním faktem, který v dnešní době už zní téměř jako z jiného světa, bylo to, že jsem patřil k poslednímu ročníku, pro který byla povinná vojenská služba, na níž jsem musel jako nevysokoškolák nastoupit. Jelikož jsem nemínil strávit rok buzerován jakýmsi zeleným mozkem, rozhodl jsem se přihlásil na civilní vojenskou službu. (Znalosti o střelbě a zbrojní průkaz jsem získal z vlastní iniciativy až o osmnáct let později).

Civilku jsem absolvoval v sokolovně malého městečka za Prahou, kde jsem strávil dětství. Vyzkoušel jsem si veškeré údržbářské a uklízecí práce od zedničiny a kopání kanálů až po umývání posraných záchodů. Dodnes si pamatuju, jak se místní volejbalový machři, hrající první ligu, divili, když jsem jim pořádně navoskoval palubovku a rázem ji tak proměnil v dokonalé kluziště. Při civilce mi zbývalo dost volného času, který jsem zaplnil psaním článků a recenzí pro kulturní rubriku Večerníku Praha. Mohl jsem si tedy dovolit tvrdit, že jsem něco jako (pseudo) novinář.

NEČEKANÁ ŠANCE

V té době jsem pravidelně každý pátek či sobotu docházel do místní restaurace v mém městečku za účelem setkání s kamarády z gymplu a kolektivního občerstvování se pivními nápoji. Často se k nám připojily nějaké kamarádky ze školy. A jednou mezi nimi, k mému překvapení, byla i Klára. Přišla na pozvání mého kámoše, jemuž se taky líbila. A během stále živějšího hovoru z její kamarádky vypadlo, že se konečně po dlouhých letech rozešla se svým boyfriendem. Halelujá! Nemohl jsem si taky nevšimnout, že se na mě dívá se stejným zájmem jako tenkrát ve škole.

Tu noc mi všechno hrálo do karet. Pořádně jsme se posilnili lihovinami a Klára k mé radosti (a kámošově smutku) přijala mou nabídku, že ji doprovodím domů do sousedního městečka, kde bydlela. Dodnes si pamatuju, jak jsem za rozbřesku, při chůzi na úzké stezce podél řeky, hypnotizován pohledem na její zadek, minuty váhal, jestli ji mám políbit. Nakonec jsem si dodal odvahy, chytil ji za pozadí a políbil ji. K mé radosti mé polibky vášnivě opětovala. Začali jsme spolu chodit.

MOUDRO O BALENÍ A VZTAZÍCH #06

Jsem rád, že jsem navzdory svým poměrně skromným zkušenostem i v tomto věku více méně instinktivně věděl, jak na první polibek opravdu krásné holky, o kterou velmi stojím:

• Odhodlat se k polibku navzdory možnosti neúspěchu. S určitou mírou nezávislosti na výsledku.
• Nedělat z toho nějakou věděckou operaci. Spíš ji políbit tak nějak mimochodem.
• A samozřejmě, případně sebe i ji předtím impregnovat nápoji na bázi ethanolu.

PRVNÍ SEX

Krátce na to jsme měli první sex u mě doma na pohovce v obýváku. Pro mě první skutečný erotický zážitek se vším všudy, jak má být. Konečně jsem poznal onen pocit ze zasunutí svého pohlavního údu do půvabné dámy. Heuréka! Nevím, jak by tenhle zážitek hodnotila moje partnerka, ale mě to tenkrát přišlo jako skvělý sex. Klára minimálně vypadala, že si ho užívá taky. Důvody byly pravděpodobně následující:

• Jednalo se o jednu z nejatraktivnějších holek, kterou jsem v tu dobu znal.
• Klára měla za sebou mnohaletý vztah se starším klukem, takže ovládala rozličné sexuální praktiky. A samozřejmě jako mladá holka byla řádně nadržená.
• Mé zkušenosti byly v porovnání s ní o mnoho skromnější, nicméně tento handycap jsem alespoň částečně vyrovnal poctivým tréninkem v podobě frenetické masturbace, jíž jsem se pravidelně a poctivě věnoval. Rok 2001 zároveň byl rokem internetu v plenkách, a ačkoli přes modem se jedno porno video stahovalo déle, než dnes trvá čekání ve frontě na Covid test, byl jsem nadšeným porno studentem.
• Možná díky tomu jsem neměl vůbec problém s fenoménem, na který si dnes stěžují moje současné milenky jako na druhý častý problém hned po poruchách erekce, tedy s předčasnou ejakulací.
• Troufnu si tedy tvrdit, že na začátečníka jsem měl hned od počátku s Klárou velmi dobrý sex, který jsme záhy začali kořenit různými “prasárnami” jako stříkání na obličej a podobně, což velmi konvenovalo mému eroticky-experimentátorskému duchu.

MOUDRO O BALENÍ A VZTAZÍCH #07

• I v případě prvních vztahů platí, že pokud jde o sex, není na co čekat. (Pokud je ti tedy více než cca16 let). Pozvi holku k sobě domů na druhém, třetím rande a mějte sex. (Samozřejmě s kondomem, který se nauč používat).

MOUDRO O BALENÍ A VZTAZÍCH #08

• Pornografie a masturbace může mít pozitivní účinek zejména pro mladé kluky, kteří se jejím prostřednictvím naučí například to, jak kontrolovat svůj orgasmus. Nesmí se to s ním ale přehánět. Porno je zkrátka dobrý sluha, ale zlý pán. Zkušenější a starší chlapi od cca 21 let by měli svou konzumaci porna a masturbaci vědomě redukovat a věnovat se spíše sexu s reálnými ženami.

A PRVNÍ VZTAH

S Klárou jsem začal chodit a stala se tak mým prvním vážným vztahem (když nepočítám vášnivé líbačky s Lenkou ve školce). Ačkoli jsem v tu chvíli ze vztahu v sedmém nebi, celková jeho konstelace nebyla zrovna příznivá. Když to shrnu. Na jedné straně byla Klára, atraktivní, sexy, inteligentní holka, která:

• V té době už studovala vysokou školu.
• Měla zkušenosti z několikaletého vztahu se starším klukem.
• Pravděpodobně měla zkušenosti i s dalšími sexuálními a romanticko-sexuálními vztahy s dalšími staršími chlapy

Na druhé straně já jsem byl kluk, který:

• V té době myl hajzly na civilce a psal články po obskurní večerní plátek. (A jak víme, ženy a už i mladé holky na základě hypergamie rády randí “vzůru”, tedy s kluky, kteří je na sociálně-ekonomickém žebříčku převyšují. S chlapy a kluky, ke kterým mohou vzhlížet.)
• Přes určité sexuální zkušenosti jsem byl donedávna panicem.
• Neměl jsem žádnou zkušenost se skutečným dlouhodobým romanticko-sexuálním vztahem.

Jaké měl náš vztah šance na úspěch? Můžeš hádat. Všechno se ale nakonec vyvinulo stejně úplně jinak, než jsem čekal.

POKRAČOVÁNÍ TADY

LOVU ZDAR!

DOTAZY A KOUČINK: INFO@LOVCUVDENIK.CZ

Tento deník má reálný, autobiografický základ a obsahuje popis událostí, které se skutečně staly tak, jak jsou popsány. Jména určitých míst a osob byla změněna s ohledem na soukromí těchto lidí.